Vyjádření SCHHAPP k navrhované směrnici EU o invazních druzích

Jelikož se chystaná směrnice o invazních druzích dotýká náš všech, tedy chovatelů, citím povinnost vyjádřit se k tomuto problému za Spolek Chovatelů Hmyzožravého A Plodožravého Ptactva.

Samotný problém invazních druhů se samozřejmě Evropy bez pochyby dotýká. Kámen úrazu však vidíme především v tom, že EU chápe oblasti všech členských států jako jeden celek. Toto je samozřejmě čistá hloupost, která vkládá pochyby o odbornosti osob připravujících tuto směrnici.

Nelze uvádět stejný seznam invazních druhů pro jihoevropské či středoevropské druhy. Druhy, které se stanou invazními v jižní Evropě nepřežijí například ve střední Evropě bez pomoci člověka ani rok a naopak. Zcela rozdílně se také musí brát podmínky přímořských a vnitrozemských států. Například ve Velké Británii se dají, díky mírnému přímořskému klimatu, celoročně venku pěstovat druhy rostlin, které u nás nepřežijí ani mírné mrazy.

Dalším bodem, na který by měli, především naši zástupci, brát největší zřetel je fakt, že pokud se jedná o ptactvo, nestal se dosud žádný druh ptáka v naší republice invazní. A to ani v případěch, kdy se jedná o druhy pocházející z podobných klimatických podmínek. Dokonce ani asijský bažant obecný (Phasianus colchicus), kterého většina obyvatelstva považuje za náš původní druh, by se u nás bez stálé péče neudržel.

Zcela tedy souhlasíme s vyjádřením spolku KPEP, že problém invazních druhů si musí každý členský stát řešit samostatně, a že je také dostatečně řešen již platnou legislativou CITES.

V pozadí celého problému také vyvstává problém další, a tím je bohužel zapojení určitých "pravých" ochránců přírody. Ti berou každé držení kteréhokoliv druhu zvířete v lidské péči jako jeho týrání a jejich vizí je zvíře štastně a volně pobíhající po jeho domovině. Neberou však v potaz dvě zásádní věci. První je fakt, že většině živočišných druhů se den ode dne zmenšuje lidskou činností prostor, kde by si mohli vesele pobíhat, a mnohé druhy "násilně držené" lidmi by se již ani kam vrátit neměly. Další skutečností je fakt, že řada druhů by již dnes na světle světa bez chovu zoologických zahrad a soukromých chovatelů nebyla. Například aru Spixového (Cyanopsitta spixi) nebo hrdličku sokorskou (Zenaida graysoni) by tak bez chovů v lidské péči postihl stejný osud jako holuby z čeledi drontovitých (Rhaphidae).

Zde si taktéž musí evropští diplomaté uvědomit, že téměř všechny zoologické zahrady jsou zapojeny do posilování populací i našich, evropských druhů. Každoročně posilují populace dravců a sov a například orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) by se bez nich do Alp nevrátil. Stejně tak i velké množství soukromých chovatelů je zapojena do chovu řady ohrožených evropských ptačích druhů.

Tímto vyjádřením tedy dává SCHHAPP jasně najevo, že jsme připraveni plně podpořit KPEP, či jiné organizace, v negativním postoji k této chystané, směšné vyhlášce.

Adam Bura, předseda SCHHAPP

Radek Nesvačil, aktivní člen SCHHAPP

Na úvodní stránce webu byly přidány důležité informace pro potencionální členy, které zde dlouho chyběly.

Bura Adam

Info pro členy: Návštěva zázemí liberecké zoo v prosinci nakonec neproběhla, a tak jsem domluvil s tamním zoologem 2. termín.

Máme na výběr 18. nebo 19.2.

Pokud tedy máte zájem o účast, vyberte si termín a napište mi na email do konec měsíce.

S pozdravem Bura Adam